Aktuality vodního hospodářství - 2012
v hotelu "U Kata" v Kutné Hoře ve dnech 22. - 23. května 2012.Konferenční sál je vybaven moderní audiovizuální technikou a klimatizací. WiFi připojení k Internetu je k dispozici v celém areálu. Ubytování je ve stylově zařízených převážně dvoulůžkových pokojích s televizí a vlastním sociálním zařízením. Parkování je zajištěno na parkovišti přímo u hotelu. K akci bude vydán sborník přednášek XXVII. setkání vodohospodářů v Kutné Hoře (tištěný či na CD) - ISBN 978-80-02-02377-7. Sponzor setkání: ÚNS - Laboratorní služby, s.r.o., Vítězná 425, 284 03 Kutná Hora. Součástí akce je tradiční výstava firem. Více v pozvánce. VARHANNÍ KONCERT V CHRÁMU SVATÉ BARBORY a SPOLEČENSKÝ VEČER.
Program přednášek:
Ing. Hana Randová, Mgr. Alena Slavíková, MŽP ČR - Aktuální stav legislativy k zajištění čistoty vod a vodních poměrů v krajině
Mgr. Zdeněk Horáček, MZe ČR - Aktuální stav zákona o vodách a nových předpisů vodního hospodářství v praxi
JUDr. Ing. Emil Rudolf, MŽP ČR - Problémy vodoprávních úřadů v pohledu současných předpisů a časté závady v rozhodnutích a odvolání
Ing. Michael Barchánek, soudní znalec v oborech vodní hospodářství a ochrana přírody - Sankce ve vodním hospodářství - teorie a praxe
Ing. Jaroslav Vítek, MBA, ÚPÚ - MZe ČR - Řešení vodního režimu při pozemkových úpravách - voda v krajině
Ing. Magda Horská, CSc., Povodí Moravy, s.p. - Manipulační a provozní řády vodních děl (dle vyhlášky č. 216/2012 Sb.)
JUDr. Jaroslava Nietscheová, Povodí Vltavy, s.p. RNDr. Pavel Novák, VÚMOP - Ochrana vodních zdrojů a vodních děl formou opatření obecné povahy a praxe vodoprávních úřadů
Ing. Karel Plotěný, ASIO, spol. s r.o. Brno - Náležitosti zasakování vyčištěných odpadních vod - technická řešení, rizika a legislativa
RNDr. Pavel Punčochář, CSc., MZe ČR - Současné úkoly k zabezpečení vodního hospodářství a vodoprávních úřadů
RNDr. Jiří Kolář, KHS - Aktuální hygienické předpisy pro koupaliště a bazény
Ing. Pavla Jirůtková, Cenia, česká informační agentura ŽP - ISPOP a hlášení dle § 38 odst. 4 zákona č. 254/2011 Sb., o vodách
Ing. Ivo Hauptman, MŽP ČR - Používání vytěžených sedimentů na zemědělské půdě dle vyhlášky č. 257/2009 Sb.
Odborný garant: Jan Lázňovský, tel.: 322 319 764, 733 734 059, e-mail:j.laznovsky@quick.cz,
Organizační garant: Marie Vytlačilová, tel.: 733 706 487, e-mail: vytlacilova.m@email.cz, sarka.ticha@seznam.cz
Prezentace firem: Ing. Miroslav Perný, tel.: 327 511 871, 603 826 563, e-mail: lab@unskh.cz

XXVI. Setkání vodohospodářů v Kutné Hoře 10. a 11. 5. 2011
Aktuality vodního hospodářství, odpadů a ochrany ovzduší
Zpráva z XXVI. setkání vodohospodářů v Kutné Hoře,
konaného v sále hotel "U Kata" v Kutné Hoře ve dnech 10. a 11. května 2011 na téma: "AKTUALITY VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ, ODPADŮ A OCHRANY OVZDUŠÍ".
XXVI. Setkání vodohospodářů se konalo letos v nově vybudovaných prostorách hotelu U Kata v Kutné Hoře (v ulici Uhelná 596). Areál hotelu je nedaleko nádraží ČD Kutná Hora město, což uvítala část účastníků a 5 min. od centra města. Parkování bylo zajištěno na parkovišti přímo u hotelu. Konferenční sál je vybaven moderní audiovizuální technikou a klimatizací. WiFi připojení k Internetu je k dispozici v celém areálu. Ubytování je ve stylově zařízených převážně dvoulůžkových pokojích s televizí a vlastním sociálním zařízením, pro zvýšený zájem o účast těsně před uzávěrkou termínu přihlášek, 12 účastníků bylo ubytováno U Růže (s možnosti dopravy mikrobusem). Akce se zúčastnilo 116 účastníků. Setkání pokračuje v tradici zahájené před 26 lety. Pro sdruižení bylo významné V. setkání v Bílém Podolí, kde padl nápad ustavit samostatnou společnost ČSVTS - Sdružení vodohospodářů ČR.
Letošní hlavní téma setkání navázalo na loňské, tj. na řešení eliminace problémů extrémů počasí, hlavně povodní. Naším záměrem je odbornými informacemi snížit v současné době velké povodňové škody, které na našem území mj. působí neutěšený stav povodí, kdy velmi často chybí odpovědné hospodaření na půdě a uspořádání pozemků. Převážná část lektorů přislíbila rozebrat zlepšení účinnosti § 27 zákona 254/2001 Sb. o vodách k zlepšení retence pozemků. Jak je to těžký problém ukázala obtížnost přesvědčit lektory detailněji rozebrat zcela danou tématiku. Téma je to rozsáhlé, bylo zaměřeno i k dalším nejpalčivějším problémům ve vodním hospodářství v návaznosti na nové právní předpisy vodního hospodářství, odpadového hospodářství (vč. využívání kalů a sedimentů z vodních nádrží a koryt potoků) a ochrany ovzduší. Zařadili jsme i vysvětlení specifické návaznosti vodního zákona po "velké novele" na stavební zákon a připravované změny.
Velký prostor byl dán k diskusi ihned po přednesení přednášek.
K výkladu předpisů a následné diskusi se nám podařilo pozvat nejfundovanější pracovníky v oborech. Bohužel jsme museli nečekaně měnit časový rozvrh přednášek, jelikož v době plánovaného vystoupení museli být u ministrů. Vše se ale podařilo. Akce byla určena zejména pro pracovníky životního prostředí státní správy a samosprávy obcí s rozšířenou působností, pracovníky krajských úřadů, vodohospodářských podniků a mnoha dalších navazujících profesí, včetně investorů, projektantů a zhotovitelů staveb, dodavatelů služeb, materiálů a zařízení v odvětvích životního prostředí. XXVI. setkání vodohospodářů bylo ohodnoceno akreditační komisí ČKAIT 2 body. (A), (B), (C).
Jednání zahájila Mgr. Iva Kupecká a předala slovo starostovi Města Kutná Hora RNDr. Ivo Šancovi CSc., který pozdravil účastníky, vzpomněl na poslední návštěvu na setkání v roce 1999, kdy byl též starostou. Připomenul historické objekty města i vodohospodářská původní a současná díla ve městě.
Úvodní slovo setkání přednesl odborný garant akce Jan Lázňovský a pozdravil přítomné i jako předseda RV SVČR. Přivítal lektory a účastníky a představil je. Vloni mírně změněná struktura účastníků přetrvává. Převládají zástupci správních orgánů (32 %), opět narostl podíl členů SVČR (21 %) Zúčastnil se celý republikový výbor, předsedové 3 oblastních výborů, předsedkyně republikové revizní komise a další členové oblastních výborů a další. Jsou zde i zástupci podniků (zastupují někdejší podnikové vodohospodáře - 6 %) a další pracovníci pracující ve vodním hospodářství (19 %), z velmi zeštíhlené ZVHS mají 5 %, tradičně zástupci PÚ tvoří 6 %, a jsou zde i projektanti 13 %. Setkání se účastní někteří opakovaně, je zde několik nás s účasti přes 20 let, ale jen z letos účastněných 2 x za poslední tři roky je nás zde 2/3 a celá 1/3 je zde poslední tři roky každoročně. Členů ČKAIT bylo 5. Na závěr přednesl hlavní záměr setkání.
Součástí akce byla letos jen miniaturní výstava firem, činnost fy Asio Brno představil Ing. Cibula. K akci byl vydán sborník přednášek XXVI. setkání vodohospodářů v Kutné Hoře - ISBN 978-80-02-02314-2 (6,37 AA - tištěný a na CD, pro zájem bylo nutno zvýšit jejich počet oproti objednávkám v přihláškách). Redaktor mediálního partnera pan Stanislav Dragoun předal organizátorům pro každého účastníka číslo 4 časopisu Vodního hospodářství.
Letos poprvé byla stanovena jednotná cena celého účastnického poplatku. U běžných účastníků přinesla zjednodušení, ale pro členy Oblastního sdružení a delegáty následné valné hromady Sdružení vodohospodářů ČR pro výrazné slevy způsobila problémy.
Úterní přednášky (10. května 2011) zahájil Mgr. Zdeněk Horáček, MZe ČR: Dopad novely zákona o vodách na praxi a připravované nové předpisy vodního hospodářství. Navázal JUDr. Ing. Emil Rudolf z MŽP ČR přednáškou Zásadní změny provedené v legislativě ŽP v období 2010/2011 a možnosti vodoprávních úřadů v oblasti vodních poměrů. Po krátké přestávce pokračovala Ing. Magda Horská, CSc. z Povodí Moravy, s.p.: Novela vodního zákona ve vazbě na stavební zákon
Po obědě v restauraci hotelu U Kata pokračoval Ing. Miloš Havel z Povodí Labe: Nové začlenění správy zemědělských toků. Někdejší ředitel ZVHS povodí Labe, dnes pracovník Povodí s.p. vysvětlil nové rozdělení správy vodních toků po 1. lednu 2011 původně ve správě ZVHS, získání informací a dostupnost dokumentace. Následoval RNDr. Jan Daňhelka, Ph.D. z ČHMI: Hlavní příčiny hydrologických extrémů a možnosti jejich snížení. Po přestávce s bohatým občerstvením vysvětlil Ing. Luděk Rederer, Povodí Labe, s.p. problémy v normálníci i extrémních obdobích s ochrana kvality vod vodárenských nádrží (včetně Vrchlice). První den přednášek uzavřela Ing. Dagmar Sirotková, VÚV T.G.M v.v.i. Centrum pro hospodaření s odpady - Využití biologického odpadu k snížení eroze půdy a řešení problematiky sedimentů. Bohatou diskusi doplnil zkušenostmi z odběru vzorků a následných analýz Ing. Miroslav Perný. Po večeři a krátké schůzi členů republikového výboru SVČR byl v chrámu Svaté Barbory koncert s vítězi mezinárodního pěvecké soutěže a den uzavřel společenský večer opět v hotelu U Kata.
Ve středu 11. května 2011 jako první po uvítání účastníků Janem Lázňovským se ujala první přednášky Mgr. Pavla Bejčková z MŽP ČR - Nový zákon o ochraně ovzduší. Následoval RNDr. Pavel Punčochář, CSc., MZe ČR - Koncepce dalšího rozvoje vodního hospodářství. Ing. Jaroslav Vítek, MBA, ÚPÚ MZe ČR - Protipovodňová a protierozní opatření při pozemkových úpravách. Jan Lázňovský ukončil přednáškovou část setkání, poděkoval lektorům, spoluorganizátorům, i všem přítomným za účast a hladký průběh akce a pozval všechny na příští setkání 24. a 25. dubna 2012. Mnoho účastníků poděkovalo za pozvání a dobře hodnotilo akci, což potvrzoval častý potlesk a veliká účast na závěrečné exkurzi. Po obědě zavezl autobus účastníky na exkurzi na hráz vodárenská nádrž Vrchlice (1), (2), (3) a poté k návštěvě Galerie Středočeského kraje - GASK v Kutné Hoře. Delegáti Valné hromady SVČR místo exkurze projednávali další činnost sdružení a zvolili si nové republikové orgány.
Pořadatelem akce bylo Oblastní sdružení vodohospodářů ČR Kutná Hora. Hlavním a odborným garantem byl Jan Lázňovský, spolumoderovala Mgr. Iva Kupecká, organizační garantkou byla Marie Vytlačilová, zjišťovala stravování, ubytování a koncert a jí vydatně pomohla Ing. Šárka Tichá a několik dalších členů oblasti, prezentaci firem zajišťoval Ing. Miroslav Perný, který též ovládal elektroniku při přednáškách. U presence dále pracovali Ing. Hana Poláková, Eva Pokorná, Marie Zdeňková, Eva Kohoutová a Jiří Malina.
Odborný garant: Jan Lázňovský, tel.: 322 319 764, 733 734 059, 737 752 522, e-mail:j.laznovsky@quick.cz,
organizační garant: Marie Vytlačilová, tel.: 733 706 487, e-mail: vytlacilova.m@email.cz, sarka.ticha@seznam.cz
prezentace firem: Ing. Miroslav Perný, tel.: 327 511 871, 603 826 563, e-mail: lab@unskh.cz

Agentura pro zemědělství a venkov Kutná Hora ve spolupráci s Oblastním sdružením vodohospodářů České republiky Kutná Hora uspořádala v rámci Celostátní sítě pro venkov setkání zástupců obcí, státní správy a vodohospodářských subjektů na téma "Obnova a rozvoj venkovské vodohospodářské infrastruktury" v zasedací místnosti AZV v úterý dne 13. prosince 2011
Program:
Úvodní slovo o aktuálních aktivitách CSV - Ing. Viktora, AZV K.Hora
Vodní zákon a navazující legislativa - Mgr. Horáček, MZe
Protipovodňová opatření - Ing. Kozlová, MZe
Pozemkové úpravy - ing. Lázňovský, PÚ K. Hora
Postup při realizaci investičního záměru - Jelínková, PROVaK, s.r.o.
Aplikace legislativy v provozu - Ing. Kvapilová, VHS Vrchlice - Maleč, a.s.
OPŽP - Ochrana vod - Ing. Kozlová, SFŽP
Možnosti dotací MZe I- Ing. Hejdánková, AZV K.Hora
Hodnocení kvality vody a dalších složek ŽP - Ing. Perný, ÚNS-Laboratorní služby, s.r.o.
Odpadní vody - Ing. Febar, Povodí Labe, s.p.
Diskuse byla v průběhu přednášek. Velmi bohaté bylo občerstvení. Účast byla přes 56 účastníků. VÍCE VIZ ZPRÁVA

28. září až 1. října 2011 - Tuzemský zájezd Šumava
Program: dle počasí a zájmu účastníků. Možné varianty (změna plánu vyhrazena)
středa 28. září - státní svátek: ubytování, seznámení s okolím, vycházka přes Zlatý pramen na Horskou Kvildu.
čtvrtek 29. září: celodenní túra Borová Lada - Knížecí Pláně (bývalá německá obec, nyní obnovený hřbitov a tradiční hospůdka) - nový pramen Vltavy (místo otevřené v rocee. 2007!) - Kvilda, celkem cca 20 km
3. pátek 30. září: údolím Otavy - Čeňkova pila na soutoku Křemelné a Vydry, v Čeňkově pile muzeum s expozicí "Šumavská energie" (historie hydroenergetiky na Šumavě, model Vchynicko-tetovského plavebního kanálu) - údolím řeky Vydry až k Hálkově chatě - Srní, celkem cca 15 km
sobota 1. října: Modrava - Březník (nedotčená krajinná oblast nevšedního kouzla, s jedním z nejkrásnějších výhledů na Šumavě) - rašeliniště Cikánská slať - Modrava, celkem cca 15 km. Návrat do Kutné Hory v sobotu navečer.
Každý bude moci podnikat samostatně i túry kratší, méně náročné. Hezky je na Šumavě všude! V případě špatného počasí navštívíme některé z historických památek této oblasti. Cesta bude dlouhá cca 250 km.
Na cestu si vezměte svačinu, možná se zastavíme jen na menším občerstvení - budeme se snažit, abychom na Šumavě byli co nejdříve. Nezapomeňte sebou: - obuv na přezutí na ubytování - deštníky, pláštěnky - dobrou náladu
Odjezd: ve středu 28. září v 8:00 hodin od supermarketu Billa Kutná Hora.
Cena zájezdu: 1500,- Kč/osobu, členové Sdružení mají slevu 50% (dle hodnocení činnosti členů).
Objednávky přijímá a bližší informace podá: Šárka Tichá, tel.: 327 710 267, mobil: 724 705 484
Objednávka je platná po zaplacení zálohy, která činí 500 Kč za osobu. Zálohu zašlete nejpozději do 10. 7. 2011 na účet Sdružení - č.účtu: 43-1321130257/0100 (do poznámky připište své jméno pro snazší identifikaci plátce). Kapacita penzionu je omezená.
                                 Garantka akce - ing. Šárka Tichá - sarka.ticha@seznam.cz - 724 705 484

Švýcarsko (15. září až 19. září).
O půl čtvrté ráno dne 15. září 2011 začíná další zájezd (foto č. 1) vodohospodářů z Kutné Hory2 za poznáním, tematicky orientovaný i na vodní hospodářství, vodohospodářské zajímavosti. Tentokrát se jedná o krátký výlet do země spojované s nádhernou nedotčenou přírodou, kde se ve svazích místních hor pasou krávy Milky. Poté co překonáme některá úskalí s orientací po České republice a dáme dohromady celou osádku autobusu včetně průvodce cestovní kanceláře Inex, tzn. 23 osob z naší skupiny a dalších 23 cestujících doplněných cestovní kanceláří, vyrážíme přes Německo, Rakousko, Lichtenštejnsko do Švýcarska.
Švýcarsko, s rozlohou 41 295 km2, kde žije 7,8 mil. obyvatel, hlavní město je Bern a kde mají čtyři oficiální úřední jazyky (němčinu, italštinu, francouzštinu a rétorománštinu), je rozděleno do 26 kantonů (20 kantonů a 6 polokantonů), přičemž každý kanton má vlastní parlament, zákony, vládu, rozpočet, dokonce i ústavu. Našim hlavním cílem je kanton Walis.
Švýcarskem probíhá hlavní evropské rozvodí, tedy čára oddělující toky směřujíc do severoevropských moří (v případě Švýcarska do Severního moře) tam ústí Rýn, jedna z nejdelších řek Evropy (odvodňuje 68% území), od toků směřujících do moří jihoevropských (Středozemního moře - Rhona, Ticino a další a do Černého moře - Inn).
Největší jezera Švýcarska: Ženevské jezero- jedno z největších jezer Evropy (580 km2), Bodamské jezero (536 km2), Neuchátelské jezero (215 km2), Lago Maggiore (210 km2), Lucernské jezero (113 km2), Curyšské jezero (88 km2) a další.
Švýcarsko pokrývají Alpy, Přední Alpy a Jura. Tyčí se zde 46 vrcholů nad 4 000 m n. m. a nechybí tu ani nejdelší ledovec v Evropě a to Aletschský ledovec, dlouhý 24 km (vedený v seznamu UNESCO).
Zajímavostí Švýcarska je bezpochyby Glacier Expres - nejpomalejší expres na světě, umístěný do nejkrásnějšího místa ve Švýcarsku, který při své cestě, která trvá 7, 5 hod. přejíždí 291 mostů, projíždí 91 tunely a končí v průsmyku Oberalpass ve výšce 2033. My jsme se s ním svezli z Täsche do Zermattu. Všeobecně železnice zde má zelenou a je možné říci, že Švýcarsko je protkané kolejnicemi. Velkou zajímavostí jsou i mnohé tunely. Nejdelší z nich je právě ve výstavbě a má být dokončen v roce 2017 a svoji délkou 54 km bude nejdelší na světě (Gotthard basis tunel).
Čím je Švýcarsko ve světě známo? Neodolatelnou čokoládou, kvalitním sýrem (ementál) lahodným vínem (odrůda Chasselas, Sylvánské, Ryzlink-sylvánské a samozřejmě červené odrůdy Pinot Noir, Geway a Merlot), výrobou nožů a především výrobou hodinek, které nemají ve světě konkurenci.
Symbolem Švýcarských hor je bernardýn, který zde v minulosti působil jako horský záchranář při záchraně lidí z lavin. V současné době se již pro svoji velkou váhu nevyužívá, ale nezapomnělo se na něho a dokonce má i své muzeum. Typickým švýcarským hudebním nástrojem je alpám-alpský roh (jeden ze symbolů země).
První den našeho zájezdu byl věnován přesunu z České republiky do Švýcarska, do Saas Almagell, místa ubytování ve výšce cca 1400 m n.m. Naše cesta vedla mimo jiné kolem Vaduzu, hlavního města Lichtenštejnska, následovala krátká zastávka již na území Švýcarska za městem Chur v Disentis/Mustér - benediktinský klášter sv. Martina 10 z 8. století, jehož současný rozlehlý komplex byl dobudován v 18.století, s barokním kostelem a jehož součástí je Klášterní muzeum a románská kaple Marienkirsche. Pro zajimavost ještě uvádím, že z tohoto města vyjíždí Glacier Expres a jeho cílová stanice je Zematt. Dále jsme pokračovali proti toku Rýna až do průsmyku Oberalp obklopeného nádhernými přírodními scenériemi, následoval průsmyk Furka se zastávkou v těsné blízkosti ledovce Rhonegletsche a poté ubytování ve večerních hodinách v pěkném hotelu Monte Moro.
Druhý den zájezdu jsme si prohlédli největší evropskou přehradu Grand Dixence16. Autobusem jsme po opravdu úzkých serpentinách (obdiv patří oběma řidičům) dojeli až k patě hráze, kde je možno navštívit stálou expozici, která se zabývá bohatou historií vodního díla nebo pokračovat pěšky případně lanovkou až ke koruně hráze přehrady, kde na každého dolehne mohutnost vodního díla17. Zároveň je to místo nádherných přírodních scenerií18, pohled na vodní nádrž Leč de Dix nad níž se tyčí Mont Blanc de Cheillon (3 870 m n. m.).
Přehrada Grande Dixence je betonová nádrž na řece Dixence na začátku údolí Val d'Hérens v kantonu Valais. S 285 m vysokou hrází je nejvyšší v Evropě a pátou nejvyšší na světě. Prvořadým úkolem přehrady je výroba elektrické energie. Jsou zde 4 elektrárenské výrobny (Chandoline, Fionnay, Nendaz, Bieudron s 15 Peltonovýma turbínama) o celkovém výkonu 2 069 MW, což znamená roční produkci 2 miliard kWh, dostačujících pro napájení 4 milionů domácností (1/5 Švýcarska). Obsah jezera Lac des Dix (rezervoár dlouhý asi 4 km a 284 m hluboký) je až 400 milionů m3 vody.
Přehrada Grande Dixence je 285 m vysoká, 748 m dlouhá. Hráz má základnu širokou 200 m a na vrcholu je široká 15 m. Vrchol hráze má nadmořskou výsku 2 365 m a přehrada sama obsahuje 6 milionů m3 betonu. Pro zajištění hráze proniká materiál 200 m hluboko a 100 m na každou stranu hráze do okolní skály. I když je přehrada postavena na relativně malé říčce Dixence, je zásobována i z okolních řek, pramenů a ledovců. Jsou zde 4 čerpací stanice Z'Mutt, Stafel, Ferpecle a Arolla, které zajišťují přenos vody skrz 100 km dlouhý tunel do Lac des Dix. Voda z 87 m vysoké přehrady Cleuson, 7 km severozápadně, je také vedena do Lac de Cleuson. Tři přivaděče transportují vodu z Lac des Dix do vodních elektraren Chandoline, Fionnay, Nendaz a Bieudron, než je vypuštěna do Rhony. Všechny čerpací stanice, elektrárny a přehrady tvoří Cleuson-Dixence Complex. Většina vody pochází z ledovců, které se během léta rozpouští. Jezero je zcela naplněno zpravidla koncem září a postupně se vyprazdňuje během zimy, kdy nejnižší úrovně dosahuje v dubnu.
První přehrada Grande Dixence byla postavena v letech 1929 až 1935. Druhá přehrada, která měla zaplavit tu první, byla vybudována v letech 1951 až 1965 a byla naplněna 17. července 1957. První přehradu je možno spatřit, když je hladina nejníže. V letech 1993 až 1998 bylo postaveno potrubí vysokého tlaku, aby výrazně zvětšilo kapacitu přehrady. Transportovalo vodu k o 1 800 metrů níže položené elektrárně, která je bohužel je ale mimo provoz od svého prasknutí v prosinci 2000. Práce na novém potrubí s více bezpečnostními opatřeními již začaly.
Odpoledne je věnováno koupání v největších švýcarských termálních lázních Burgerbad v městečku Leukerbad 20 ve výšce 1400 m n.m. Jedná se především o venkovní bazény s termálními vodami až 51 stupňů teplé, umístěné v horském kotli, umožňující výhled na Alpskou vysokohorskou přírodu.23. Nejlepší jsou bahenní koupele.
Třetí den po snídani vyrážíme do městečka Täsche, kde necháme autobus a pokračujeme ozubnicovou železnicí 25 do městečka Zermatt dále pak opět ozubnicovou železnicí, která je zde již od roku 1898 pokračujeme na 3 km vzdálenou vyhlídkovou plošinu Gornergrat, ve výšce 3 130 m n.m. Zde se za pěkného počasí otvírá překrásný pohled na Matterhorn (4 478 m n. m.), který je považován za nejkrásnější horu. Naskýtá se pohled na horu Monte Rosu (Dufourspitze)29, nejvyšší horu Švýcarska dosahující výšky 4634 m n.m. I přesto, že jsme měli nezvykle příznivé počasí, vrchol hory Matterhorn byl pod meším mrakem, takže jsme ho neměli možnost spatřit30 celý. I přesto to byl neopakovatelný zážitek, což dokládají i fotografie pořízené z plošiny Gornergrat, zároveň to je i výzva k návratu zpět 31. Zajímavostí, vztahující se k plošině Gornergrat je i to, že již v roce 1896 Joseph Perren Biner zde nechal postavit hotel Belvedere (dva roky před dostavbou ozubnicové železnice), další hotel byl dokončen v roce 1907. 32
Při zpáteční cestě jsme se zastavili v krásném, turisty hojně vyhledávaném městečku Zermatt s 5 800 obyvateli. Tentokrát již takové štěstí na počasí nemáme a tak toto malé horské městečko procházíme za deštivého počasí, kdy okolní kopečky jsou zahaleny oparem 35. Městečko Zermatt leží na jižním konci údolí Matter, které je jedním z bočních větví velkého údolí Rhôny.
Zermat nacházející se ve výšce 1 620 m n. m., v oblasti Vispu v německy mluvícím kantoun Valais je téměř kompletně obklopen vysokými horami Walliských Alp, mezi nimiž je i Monte Rosa (Dufourspitze), nejvyšší švýcarský vrchol a Matterhorn. Zermattem protéká řeka Matter Vispa 36 a spadá do povodí Rhony. Zermatt je znám jako turistické městečko, zaměřené především na horolezce a lyžaře, opomíjená však není ani letní turistika. Prvním, kdo dosáhl vrcholu Mattherhornu byl Edward Whymper v roce 1865. Zase tak velký úspěch to nebyl, neboť jeho kolegové dva další horolezci výstup nepřežili. Od té doby se ročně pokouší zdolat Matterhorn tisícovky horolezců. Né vždy to končí dobře. O tom svědčí i hřbitov uprostřed městečka. V roce 1870 zde byl dokonce vybudován na počest anglických horolezců anglikánský kostel.39
Další zajímavostí Zermattu je i to, že místní správa oblasti brání znečištění ovzduší v poměrně malém cípu údolí a proto zde platí zákaz používání spalovacích motorů. Tento zákaz nejen přímo chrání ovzduší z hlediska hygieny, ale i zajišťuje průzračnost ovzduší z hlediska turistického ruchu, kdy pohled na Matterhorn přímo z Zermattu patří mezi turistická lákadla. Téměř všechna vozidla v Zermattu jsou poháněna baterií s nízkou úrovní hluku. Elektrická vozidla jsou povolena pouze pro místní obchodní činnost a služby, tedy ne pro osobní potřebu. Pro turisty jsou určeny elektromobily a silniční bateriové elektrické vláčky, které provozují hotely a taxislužby. Tradičně je možno si pronajmout aristokratický kočár s koňským spřežením.
Den končí prohlídkou malebné vesničky s dřevěnými stavbami 42 Saas Fee s 1 250 obyvateli umístěné v nadmořské výšce 1 800 m leží na horním konci údolí Saaser Tal a vesničkou protéká řeka Daaser Vispa43. Z vesničky je vidět za pěkného počasí 13 čtyřtisícovek, nejvyšší je Dom (4 545 m n. m.). Takovou zvláštností vesnice je ulička se samými dřevěnými stavbami na nohách "bývalými seníky". Do vesničky, obdobně jako v Zermattu je zákaz vjezdu. Ve vesnici jezdí jen elektromobily hotelů a elektrotaxíky. Za zmínku stojí, že na místním hřbitově se nachází hrob čestného občana obce, významného německého spisovatele Carla Zuckmayera (1896 - 1977). Napsal např. román Masopustní zpověď, divadelní hru Veselý vinohrad, divadelní pohádku pro děti Hejtman z Kopníku. Zároveň je autorem mnoha citátů. Z vesničky se již vydáváme pěšky na půlhodinovou procházku do místa našeho ubytování, do vesničky Saas Almagell. Den, jak jinak, končí večeří 45 při které někteří ochutnali místní specialitu Raclette.
Poslední čtvrtý den je věnován několika významným pamětihodnostem Švýcarska. Začínáme v Sionu, městě kterým protéká řeka Rhona a je obklopeno vinicemi a alpskými vrcholy. Toto městečko s 30 000 obyvateli leží 500 m n. m., na úpatí dvou městu dominujících pahorku Valére a Tourbillon 47 na kterých se nacházejí biskupská sídla, dokreslující typický ráz města. Zajímavou stavbou města Sion je Chateau de Valere, opevněný kostel Notre Dame de Valere, postavený na přelomu 12 a 13 století na kopci Valere, jevící se díky cimbuří a věži jako hrad.(trojlodní pilířová bazilika s románskými a gotickými elementy). Nacházejí se zde varhany, označované jako "varhany stylu vlaštovčího hnízda" postavené roku 1390, jedny z nejstarších doposud hrajících varhan na světě, které jsme spatřili po výstupu na hrad. Na druhém vrcholu Tourbillon se nachází zbytky hradu Cateau de Tourbillon, postaveného na sklonku 13. století. 52
V západní části starého města se nachází katedrála Notre Dame du Glarier s hrobkami biskupů, poslední středověká katedrála Švýcarska. Následuje oddych od památek a naše cesta vede do města Saillon jemuž dominuje zřícenina středověkého hradu 54, ale tentokrát se hradu vyhýbáme a míříme do místních termálních lázní Bains de Saillon. Přestože tyto termální lázně nedosahovaly rozlohy lázní v městě Leukerbad i zde jsme si pobyt dostatečně užili. Dost koupání a vyrážíme do města St. Maurice, kde nás čeká prohlídka pozoruhodného kláštera ze 6.století s mnoha mimořádně cennými relikviemi. Jednu zdejšímu opatství věnoval i Karel IV.
Sv. Mořic byl původně keltská osada Acauno, hlavní osada keltského národa Nantuaenů. Pro svou strategickou polohu neušla pozornosti Římanů, kteří zde po dobytí území založili vojenskou a celní stanici na důležité obchodní cestě z Itálie do Galie a Germánie. Koncem 3. stol. zde byla pobita nějaká římská legie (viz. Legenda níže). Ostatky těchto bojovníků nechal biskup Theodor o sto let později vyzvednout z hrobů a umístnit do společného hrobu pod úpatím místního útesu. Nad hrobem byla pak postavena svatyně. Dne 22. září 515 pověřil burgundský král Zikmund (Sigismund) skupinu mnichů, aby nedaleko této svatyně založili klášter a uctívali památku těchto mrtvých. Toto datum je také považováno za datum založení kláštera, který je dnes nejstarším klášterem v západní Evropě. Již od počátku byl klášter středem velkého zájmu poutníků z dnešního Německa, Francie a Itálie. Velké oblibě se těšil také u merovejských a karolínských panovnických dynastií, jejíž příslušníci zde nacházeli často místo svého posledního odpočinku. Díky tomu byly také otevřeny nové cesty a průsmyky přes Alpy, hlavně do Itálie. Do 9. stol. se opatství nazývalo Agaune. Teprve až tehdy byl do názvu přidán jméno Mořic, takže se od té doby nazývalo opatství sv. Mořice Agaunského (Saint Maurice d'Agaune). Osada a klášter byl však díky své poloze v neustálém ohrožení nejen od záplav řekou Rhônou a sesuvů okolních skal, ale také byl v r. 574 vydrancován Lombarďany a v pol. 10. stol. Saracény. Přesto byl neustále obnovován a vždy měl výsostné postavení mezi okolními kláštery. Na konci 9. stol. se stalo městečko s klášterem duchovním centrem druhého Burgundského království (druhé dělení karolínské říše) a byl zde korunován král Rudolf I. v r. 888. Po r. 1032 přechází území pod správu Savojska, jenž sem dosazuje svého kastelána. V r. 1128 přebírají klášter augustiniáni. První zdejší měšťané jsou listině dokumentováni již v r. 1170. Pod správou Savojska zůstává město až do poslední. čtvrtiny 15. stol., kdy se vlády po burgundských válkách ujímá Horní Wallis a sionské biskupství (1478). Sv. Mořic je následně ustanoven jako správní centrum Dolního Wallisu. V r. 1798 se ve sv. Mořici scházejí zástupci Horního a Dolního Wallisu a je vyhlášena nezávislost Wallisu a založena republika Wallis. Intervencí francouzského direktoria (1795 až 1798) je ale Wallis připojen ke Švýcarské konfederaci. Horní Wallis proti přítomnosti okupačních francouzských vojsk a proti tomuto rozhodnutí protestuje. Povstání je nakonec vojensky zlomeno a až do r. 1814 je Wallis připojen k Francii jako department Simplon. R. 1815 se konečně Wallis připojuje ke Švýcarské konfederaci. Sv. Mořic se stává hlavním městem jednoho ze 13. krajů. Dnes opatství pokračuje v bohoslužebných rituálech na pomníku mučedníků a zůstává strážcem křesťanských hodnot v našem světě. Je také důležitým místem setkávání, porozumění a studií. V kostelní věži opatství visí kromě zvonkohry ještě 8 velkých zvonů. Dle archivních záznamů kláštera zde byl zvon osazen prokazatelně již počátkem 13. stol., ale s největší pravděpodobností již mnohem dříve. Převzato z http://www.apsida.cz/hrady/cizina/swis/wallis/st_maurice/stmaurice.
htm#ST.%20MAURICE.
Poslední zastávkou je Ženevské jezero 57, kdy následuje za slunného počasí nádherná asi tří kilometrová procházka podél pobřeží Ženevského jezera z města Montreux k hradu Chillon.
Ženevské jezero je největší švýcarské a zároveň i francouzské jezero, které leží v západním Švýcarsku na hranicích s Francií. Přilehlé švýcarské kantony jsou Ženeva, Vaud a Valais. Jižní břeh jezera patří francouzskému departmentu Horní Savojsko. Jde o největší jezero v Alpách a po Balatonu o druhé největší ve střední Evropě. Vzniklo jako výsledná vodní nádrž z jednoho ramene Rhonského ledovce. Má rozlohu 582 km2 (z toho 343 km2 ve Švýcarsku a 234 km2 ve Francii). Je 72 km dlouhé a maximálně 14 km široké. Dosahuje maximální hloubky 310 m , někdy se uvádí i 330 m. Objem vody činí 89 km3. Leží v nadmořské výšce 372 m n m. Klima je označováno jako mírné, teplé, což umožňuje ve svém důsledku pěstování nejrůznějších druhů vegetace 58 a to i subtropické a tak procházka po rozkvetlém nábřeží Ženevského jezera patří k těm neopakovatelným, stojícím za zhlédnutí.
Po prvních metrech naší procházky po nábřeží narážíme na zde uctívanou sochu Freddie Mercury (1946 - 1991), který byl britským skladatelem, zpěvákem a členem rockové skupiny Queen. Dodnes je považován za jednoho z nejvýznamnějších rockových zpěváků v historii, proslulý byl i svým charizmatem při vystupování. Zajímavostí je podél pobřeží mnoho, ale největšího zájmu kolemjdoucích se těší místní květena 60, která zahrnuje všechny možné květiny a stromy - prostě nevíte co nejhezčího vyfotit. Procházka končí u hradu Chillon, ležícím v kantonu Vaud.Hrad byl postaven ve 13. století a je jedním z nejzachovalejších středověkých evropských hradů. Poloha hradu v tomto místě byla v historii strategicky významná, protože ten, v jehož držení byl hrad ovládal cestu okolo Ženevského jezera a mohl vybírat mýtné. Hrad patřil savoyským hrabatům, která z něj vytvořila reprezentativní sídlo své doby vybavené krom jiného také pevným žalářem. 62
Na počátku 19. století hrad Chillon navštívil i básník George Gordon Byron, kterého návštěva inspirovala k napsání básně "Vězeň chillonský". Jedná se o veršovanou povídku, jejímž hrdinou je jeden z bratrů, vězněný na Chillonském hradu.
A co na závěr? Bylo to krásné, bylo to milé, bylo to sice krátké, ale zato dech beroucí. Ještě že jsou organizátoři zájezdu a garanti jiných akcí, kteří nám zajistí finanční příspěvek. A pokud máte zájem se do Švýcarská na chvíli vrátit alespoň formou obrázků, sáhněte po krásné knížce fotografií ze Švýcarska (Švýcarsko cestopis ve fotografii od Hany Růžičkové).
Zprávu jsem zpracovala z poznámek ze zájezdu, za pomocí internetu, průvodců po Švýcarsku a dalších knih a ve spolupráci s pí. Kalouskovou.
                                  Garantka akce - Irena Kalousková, kalvoda.hk@centrum.cz - 604 432 298