Při přípravě nového zákona 254/2001 Sb. ze dne 28. června 2001 zákona o vodách byla vyhláška 42/1976 Sb., o vodohospodářích zakotvena do návrhu zákona (v rozšířené verzi). Při schvalování nového zákona stať o vodohospodářích vypadla ze zákona.
Na XXIII. setkání vodohospodářů v Kutné Hoře zařazujeme přednášku Ing. Miroslava Krále, CSc., ředitele odboru vodohospodářské politiky Ministerstvo zemědělství "Aktuální stav novelizací vodního zákona a prováděcích předpisů" i dalšími přednáškami se budou připravované novely prolínat.
Zákon 254/2001 Sb. o vodách v § 1 praví: Účelem zákona je chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl v souladu s právem Evropských společenství1. Účelem zákona je též přispívat k ochraně vodních ekosystémů a na nich přímo závisejících suchozemských ekosystémů. Zákon upravuje právní vztahy k povrchovým a podzemním vodám, vztahy fyzických a právnických osob k využívání povrchových a podzemních vod, jakož i vztahy k pozemkům a stavbám, s nimiž výskyt těchto vod přímo souvisí, a to v zájmu zajištění trvale udržitelného užívání těchto vod, bezpečnosti vodních děl a ochrany před účinky povodní a sucha. § 5 praví: Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, je povinen dbát o jejich ochranu a zabezpečovat jejich hospodárné a účelné užívání podle podmínek tohoto zákona a dále dbát o to, aby nedocházelo k znehodnocování jejich energetického potenciálu a k porušování jiných veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy. Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami k výrobním účelům, je povinen za účelem splnění povinností podle odstavce 1 provádět ve výrobě účinné úpravy vedoucí k hospodárnému využívání vodních zdrojů a zohledňující nejlepší dostupné technologie. Při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich užívání jsou stavebníci povinni podle charakteru a účelu užívání těchto staveb je zabezpečit zásobováním vodou a odváděním, čištěním, popřípadě jiným zneškodňováním odpadních vod z nich v souladu s tímto zákonem. Stavební úřad nesmí bez splnění těchto podmínek vydat stavební povolení nebo rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nebo rozhodnutí o povolení změn stavby před jejím dokončením, popřípadě kolaudační rozhodnutí ani rozhodnutí o změně užívání stavby.
V čem vidím potřebu vodohospodářů: Zákon přesně říká jak se k vodám chovat, ale skutečnost je výrazně horší. Pokud nebude odpovědný a hlavně odborný pracovník, který zná dokonale podnik a současně problematiku hospodaření s vodou a nakládání s ní, těžko správní a kontrolní vodohospodářské orgány zabezpečí plnění zákona.
Vodohospodářské podniky mají mnoho odborníků s vodohospodářským či příbuzným vzděláním, ale "nevodohospodářské podniky" je nemají. I když jejich činnost se hospodaření s vodou a v možném ohrožování povrchových a podzemních vod nebo při ochraně před povodněmi silně dotýká (resp. podnikají ochranných pásem vodních zdrojů) je činnost těchto podniků je směřována k jejich hlavní činnosti - výrobě a patřičnému zisku.
Je těžké pro správní a hygienické orgány se s vedoucími pracovníky podniků (nevodaři) vůbec domluvit. Nakonec pokuty (které jsou problémem) stejně nic potřebně většinou nevyřeší. Volení představitelé správních orgánů si neradi ve svém obvodě nechají rozhněvat své potenciální voliče.
Vodohospodář by nemusel být zaměstnancem podniku, ale podnik by měl "vodohospodářskou" činnost svěřit odborníkovi. To že jiné obory mají povinnost ustavit kvalifikovaného pracovníka a vodní hospodářství teď tuto povinnost nemá, snižuje vážnost vodního hospodářství.
Existence Sdružení vodohospodářů jako společenská organizace a její byť v poslední době snížená činnost trvalým zanikáním postu vodohospodářů rovněž dokumentuje význam vodohospodářů.
Fyzická nebo právnická osoba nakládající s vodou a potenciálně ohrožující vody či mající výrobní či skladovací zařízení v zátopových územích sleduje jakžtakž spoustu novel předpisů předmětu podnikání a daňových, ale převážně nesleduje nijak novely obecně závazných právních předpisů vydaných na úseku vodního hospodářství a plnění týkajících se jich rozhodnutí vodohospodářských orgánů.
Odborní vodohospodáři jsou schopni řízením a vypracováním koncepce hospodaření s vodou a čištění odpadních vod a sledováním vodohospodářských zájmů při investiční činnosti daného podniku trvale a perspektivně zlepšit hospodaření podnikatelům, ale i výrazně prospívat celému životnímu prostředí.
                                                                  Jan Lázňovský, předseda redakční rady OSVČR Kutná Hora

Petr Stráník
Ve svém článku bych se rád zmínil o mnohokrát opakované a oplakávané absenci vodohospodářů ve firmách. Několikrát byl tento názor již publikována citován v mnoha pádech, ale příslušné orgány, přímo odpovědné za realizaci připomínek, prostě neslyší a nebo spíše, proč by slyšeli, když je s tím práce.
Pracuji v oblasti poradenské a konzultační činnosti v oblasti vodního a odpadového hospodářství a součástí mé práce je rovněž prevence, příprava na nové výrobní procesy, zpracování havarijních plánů, provozních řádů atd. Je s podivem, jaká je skutečnost. Pokud se dostanu do firmy, fungující na trhu již více let, žasnu nad absolutní povrchovostí a nepřipraveností. Vypouštění odpadních vod, odběr podzemních a povrchových vod, havarijní plánování, to jsou ryze základní povinnosti, ale ryze nejsou, nikdo se s nimi dokonce ani nezabývá a to do chvíle, než se ohlásí kontrolní orgán ať již na jakékoli úrovni. Kontrolovanému subjektu nedochází, že náklady jsou pak nohem vyšší, pokud se již nejedná o uložení pokuty. Neustále hovoříme ve všech sdělovacích prostředcích o osvětě a uvědomění si našeho vztahu k přírodě a životnímu prostředí, ale jaká je skutečnost? Faktem zůstává, že v dnešní právní džungli se mnozí ztrácejí a brzy přestanou mít chuť cokoli plnit. Tady bych opět apeloval na zavedení funkce vodohospodáře, chcete li ekologa, právě toho človíčka, který se bude v tomto směru angažovat a vše zajišťovat. Nejde tu samozřejmě jen o agendy s tím spojené, ale o přímé dopady ve formě havárií, kdy na místo vodohospodáře, vysvětluje příčinu havárie mluvčí!!!!
Současně je pravda, že vodohospodář byla a je (pokud ještě existuje) pro firmu přítěží a hromosvodem a toto je rovněž nutné odbourat. Nelze to však zajistit legislativními úpravami rázu "písm. A nahrazuje slovo nebo", ale skutečně odpovědným přístupem vedoucích pracovníků. Jak je možné prodat firmu bez řádného zajištění z hlediska ochrany povrchových a podzemních vod a dalších zatížení, zkrátka, bez ekologického auditu? Účetní audit je věcí samozřejmou, zkontroluje a prověří tok financí. Oproti tomu ekologický audit ověří odtok financí, které by bylo možné vynaložit jinde než v soudních síních a 10ti a více letých soudních přích, kdo zavinil znečištění horninového prostředí atd.
Zkrátka, je nutné se zamyslet nad skutečností, jak dál. Statistiky uvádějí neustálé zlepšování životního prostředí, ale kdo skutečně vidí realitu?

Vážení členové Kutnohorské oblasti.
Redakční rada OSVČR Kutná Hora pro Vás připravuje jednak Oblastní Zpravodaj a vede webovou stránku www.vodakh.cz.
Webová stránka je aktuální (cca 8 x v měsíci), ale je přístupná pouze části (82 %) členů oblasti. V tištěném Zpravodaji můžeme dát další informace určené pouze pro členy oblasti (např. adresář členů), ale informace jsou opožděné (navíc často nedodáním plánovaných příspěvků).
Republikové Zpravodaje rozesíláme aktuálně členům E-mailem, ostatním je přikládáme pouze v příloze k tištěnému Zpravodaji. Zpravodaj trvale publikujeme na našem webu.
Plánujeme rozšíření naši webové stránky o část TECHNICKÉ NOVINKY a zajímavosti z vodního hospodářství a navazujících oborů.
Dále uvítáme, najdete-li si chvilku s prolistováním posledního Zpravodaje a navrhnete nám pro další Zpravodaje určité úpravy, včetně vyřazení či zkrácení určitých příspěvků, či doporučení zařazování jiných námětů.
Budeme rádi a hlavně nám pomůžete, zašlete-li nám také nějaké příspěvky a fotografie. Uvítáme i stálou diskusi, protože setkání části členů Oblasti prakticky 2 x v roce je pro dobrou činnost sdružení moc málo.
Děkujeme za Vaši odpověď a další spolupráci.
V současné době uzavíráme tištěný Zpravodaj 1/2008. Po zkončení pooletních prázdnin bude předán do tisku.
                                                                  Jan Lázňovský, předseda redakční rady OSVČR Kutná Hora

Diskuse ke změně publikování informací v Oblastním Zpravodaji a na našem webu.
K anketě ohledně rozesílání a obsahu zpravodajů. S úrovní zpravodaje jsem spokojená, využívám především informace ohledně nově vydaných zákonů. Snad bych uvítala, pokud je to v silách redakční rady více informací o konaných školeních v naší "vodařské" oblasti. Co se týče listinné nebo elektronické podoby - přestože mám neomezený přístup k internetu daleko příjemnější je pro mne vzít si zpravodaj do ruky a v klidu se usadit do křesílka a počíst si. Samozřejmě je to pouze můj subjektivní názor. Stáňa Hrstková
Protože jsem člověk trvale napojený na internet, tak preferuji sborník na www. Možná by to chtělo ale členům zaslat e-mailem upozornění, že je tam nový sborník, aby si toho každý všimnul. Pro zveřejňování neveřejných informací by bylo možné udělat přístup na určité části stránek jen pro členy po přihlášení (zadání hesla). Mirek Perný
Ve Zpravodaji mě hlavně zajímají nové právní předpisy a rady. V práci občas ještě pomáhám. A. Kubelková
Přikláním se k návrhu "Zpravodaj" zveřejňovat pouze na webové stránce, a té menší skupině členů, kteří nemají možnost přístupu zasílat v tištěné formě. Věra Zachová

Názory a ohlasy Zpravodaje SVČR
Po zveřejnění informace O zrušení vydávání tištěného republikového Zpravodajena naší webové stránce jsme obdrželi několik příspěvků od členů SVČR:
Irena Kalousková - 25/2 2005: Zrušení Zpravodaje mě naprosto fascinuje, i když jsem si přečetla zprávu ve Vodním hospodářství, že snad neplatíme. Myslím si ale, že když nebude vycházet Zpravodaj, můžeme zrušit celé sdružení. Nechcete ho vydávat v Kutné Hoře?
Petr Stráník - Vodní a odpadové hospodářství - 25/2 2005: … Sdružení neustále považuji za velice významnou společnost, která se bohužel v posledních letech přenesla spíše do teoretické roviny a nezabývá se tolik obyčejnou členskou základnou prostých hastrmanů, ale v tomto duchu bych chtěl napsat i příspěvek, nikoli kritický, ale spíše jako doplňující k samé podstatě. Bylo by velice smutné toto zrušit, neboť pak zbudou skutečně jen rádoby ochránci přírody v Temelíně apod. a členové budou bez informací, což si v dnešní právní smršti, neumím dost dobře představit. …
K činnosti SVČR
Vedle odborných akcí byl nejvíce členy sdružení vyžadován tištěný Zpravodaj SVČR. Nehospodárným (velikášským) způsobem "výroby" zpravodaje došlo k více jak ročnímu velkému zadlužení republikového výboru, takže Zpravodaj je vydáván pouze E-mailem a rozesílán předsedům oblasti.
Jelikož mnohem efektivněji v Kutné Hoře vydáváme vlastní zpravodaj, můžeme pro většinu členů naší a moravské oblasti přikládat tištěnou formu republikového, protože většina členů nemá možnost přístupu k těmto informacím přes Internet.
Bohužel dochází stále k poklesu členské základny SVČR (pokles pod 20 %), který se projevuje min. účasti na jednáních orgánů Sdružení i na akcích. Většina členů zná příčinu, ale nedokáží změnit současný způsob práce Sdružení.
Společnost se výrazně před 17 lety změnila, ale na to hlavně vedení sdružení adekvátně nereaguje a tak jen některé oblasti aktivně pracují. Náprava bude velmi těžká, protože bude velmi těžké přesvědčit "mladé" členy k převzetí namáhavého vedení sdružení a přetvořit způsob činnosti dle současných potřeb a efektivních možností. Dokáži-li to v současnosti některé oblast, proč by to nešlo v celém sdružení! Chuť je, ale nevím proč se musíme sjíždět z celé republiky do Prahy a na zasedáních orgánů vymýšlet usnesení, když zásadní dojednané návrhy stejně zapadnou (viz několikaletý problém s republikovou webovou stránkou)? Proč raději nesměrovat činnost SVČR k potřebám členů a celého vodního hospodářství, když mnoho z členů má dobré a využitelné zkušenosti a chuť i potřebu spolupracovat navzájem i s předními odborníky?

Jan Lázňovský
Karel Starosta ve Republikovém zpravodaji 1/2006 v příspěvku Quo vadis? Nebo raději česky: Kam kráčíš? rozebírá současný "běžný" styl života.
Nepotřeboval by současný stav SVČR již dávno obdobné zamyšlení? "Snad sis už, čtenáři, někdy našel čas k podobným úvahám. Kam to spěcháme? Kam spěje vývoj člověka a kam vývoj celého lidstva? Co je v našem životě to hlavní? Co má tu cenu, abychom se za tím celý svůj život pachtili?" Neměli bychom se všichni, kterým záleží na dalším osudu sdružení se také na chvilku zastavit a zauvažovat, kam spěje SVČR, které je součástí našeho života? Co je pro sdružení to hlavní?
Celkem jasnou představu jsem měl v prvých letech po ustavení sdružení a věřil, stejně jako většina členů, ve velký rozvoj této velmi potřebné společnosti, která měla velké ambice a uplatnění. V současné době jsem k dalšímu vývoji dosti skeptický. Hlavně v pohledu poslání sdružení (např. dle zakladatele sdružení Ing. Dr. Františka Kastnera, CSc.). Původní záměr již sdružení neplní, ale navázané kontakty a přátelství se budou nadále rozvíjet (což mj. dokazuje náš klub seniorů).
Významným mezníkem sdružení bude volba nových orgánů na připravované valné hromadě sdružení na 22. únor roku 2007. Nastane-li zlom v činnosti republikového výboru, je možný nový opětný vzestup sdružení, jinak další pokles členské základny (dnes na cca 20 % původního stavu) je nezastavitelný. Důvody jsou všem jasné - nastoupená a ničím novým podmínkám nepřizpůsobená "činnost" neplní potřeby členům. Činnost sdružení budou zachraňovat prakticky 3 - 4 oblasti. Živá a přínosná činnost je na Moravě, u Severočechů a v Kutné Hoře. Překvapivý je pokles "Pražské a Středočeské oblasti", kdy jejich členská základna klesla pod úroveň i naší Kutnohorské oblasti. Velká je škoda zániku velmi dobré východočeské oblasti. Zde se ukázalo, že po odchodu z funkce předsedy pana JUDr. Ing. Emila Rudolfa, nikdo (kromě dnes již naši členky I. Kalouskové) neměl odvahu převzít funkci předsedy a práci ve výboru oblasti. Přitom po ustavení východočeské oblast za předsednictví JUDr. Ing. Emila Rudolfa se oblast a tím jejich podnikoví vodohospodáři stali jedněmi z nejlepších v republice. Obdobná situace byla u Západočechů po odchodu Stanislava Valtera - oblast zanikla. To ukazuje, jak důležitá je vedoucí a tvůrčí činnost autorit oblasti a úzká spolupráce s výborem a ostatními. Je to činnost časově náročná, kdy představitel oblasti nesmí ponechávat pro svou funkci pouze čas a um, který mu "zbude" po výkonu zaměstnání. Ale kde ho vzít? Přitom nezanedbávat rodinu.
Současná agresivita ve společnosti a obecný spěch a snaha okamžitě dohnat vše (včetně financí) ztracené v předchozí době totality, nesmí bránit výkonu převzaté funkce a vyžaduje pomoc od ostatních funkcionářů i dalších členů a navíc kolektivní řešení problémů. Bez předchozí spolupráce vzniká problém, komu předat "žezlo", nestačí-li již možnosti (i schopnosti) odstupujícího představitele a nejsou-li připravení "mladí".
Setkání vodohospodářů v Kutné Hoře by nevznikla bez tehdejších měsíčních pravidelných schůzek všech kutnohorských vodohospodářů, pravidelné výměny informací a nasměrování činnosti k denním potřebám vodohospodářů. A právě na těchto schůzkách vznikal program setkání s náplni pro potřebu vlastních členů. Výběr vhodných témat přivedl do Bílého Podolí téměř ročně 400 účastníků a mnoho firem. Je pravda, že se změnilo mnoho, ale zase odpadl tlak většiny předsedů a ředitelů proti zavádění ochrany vod, zveřejňování skutečného stavu životního prostředí apod. Akcí bylo méně, ale je skutečně dobrých více?
Občas zazní polemika, zda bylo správné vyčlenit se jako sdružení ze společnosti vodohospodářů. Domnívám se, že ano, ale za podmínky rozvíjení předchozí spolupráce všech vodohospodářů, což se nestalo. Ve sdružení byla jiná skupina vodohospodářů, na kterou lépe organizovaná skupina vodohospodářů vodovodů a kanalizací, velkých vodohospodářských provozů a děl zapomínala a hlavně na ně zapomněla při vzniku nového vodního zákona, kdy zmizel zákonem daný termín "podnikový vodohospodář". Dnes, kdy podnikoví vodohospodáři tvoří nepatrnou část členů sdružení, má sdružení své opodstatnění v tom, že sdružuje širokou skupinu pracovníků mnoha profesí (od projektantů, přes stavitele a pracovníky správy a hygieny až po skupinu "ochránců" životního prostředí v nevodařských podnicích). Nás potřebuje mnoho podnikatelů s vodohospodářským zaměření, což jsou potenciální dodavatelé pro velikou skupinu odběratelů z našich řad. Mluvme a těsněji spolupracujme více s nimi.
Neorientujme se jen na vnitřní problémy sdružení. Je lehké na jednání nejvyššího orgánu přijmout jakákoliv usnesení, pokud pro ně nejsou vytvořené podmínky. Jedním z hlavních přínosů sdružení je aktuální informovanost členů. Po zániku tištěného Republikového Zpravodaje vydáváme oblastní, ale máme rovněž potíže. Po špatných zkušenostech jsme jako RR navrhli na členské schůzi krácení odměn těm garantům akcí, kteří nepřenášejí potřebné informace k členům. Přitom všichni jsme se všichni členové RR jako garanti podíleli alespoň na několika akcích a známe námahu a desítky až stovky hodin věnované přípravě akcí. Proto nás mrzí, když garant navíc nevěnuje cca 1 hodinu pro včasnou informovanost členům, čímž mimo by zajistil i vyšší účast na akci a při vyhodnocení se podělil s členy, ctil jejich důvěru, kteří ho zvolili garantem akce, o výsledku a přínosech akce. Přitom stejně tuto zprávu musí byt později vypracovat. Přejí všem novým funkcionářům SVČR co nejvíce schopnosti k splnění jejich velkého poslání.
"Snad sis už, čtenáři, někdy našel čas k podobným úvahám. Kam to spěcháme"? Kam spěje vývoj SVČR.