Krušné hory 2017

 

 zájezd vodohospodářů z Kutné Hory ve dnech 26. – 28. května 2017

Druhého ročníku zájezdu do Krušných hor pořádaného Sdružením vodohospodářů ČR, oblast Kutná Hora, se zúčastnilo 33 účastníků, z toho 13 členů Sdružení. Výlet se nám opět vydařil.

Stručný přehled míst, která jsme během tří dnů navštívili:

– Město Kadaň: Františkánský klášter, vodní nádrž Kadaň, historické centrum města

– Hrad Hasištejn

– Obec Výsluní

– Obec Kovářská

– Obec Loučná pod Klínovcem

– Město Oberwiesenthal

– Hora Fichtelberg

– Zaniklá osada Königsmühle

– Obec Háj, bývalá vápenka

– Muzeum letecké bitvy nad Krušnohořím Kovářská

– Vodní nádrž Přísečnice

– Obec Měděnec, vrch Mědník, skalní útvar Sfingy

– Obec Údolíčko

– Město Perštejn

Podrobný popis zájezdu

Vyjíždíme z Kutné Hory v pátek ráno. Naším prvním cílem je město Kadaň, historická perla Krušných hor. Ve zdejším františkánském klášteře máme díky výbornému průvodci možnost seznámit se s životem řeholníků a nahlédnout do osudů kláštera. Zaujme nás i rozhlehlá klášterní zahrada.  Pozdně středověký poutní františkánský klášter v Kadani byl více než půl tisíciletí centrem pozornosti panovníků i diplomatů, duchovenstva i světských poutníků, umělců i mecenášů, šlechticů i prostého lidu. Jeden z jeho prvních donátorů, Jan Hasištejnský z Lobkowicz, pojal stavbu jako odraz svých dojmů ze svatých míst v Jeruzalémě. Klášter byl v 15. století vybudován uprostřed vinic a od počátku hospodařil také s územím, které zdejší řeholníci obdělávali a z něhož žili. Kromě vinohradu je tak dodnes v areálu k vidění tyčová chmelnice (malý klášterní pivovar vznikl v polovině 19. století) a výběhy drobných hospodářských zvířat.

Od františkánského kláštera scházíme dolů k řece Ohři, abychom se seznámili se stavbou zvanou Vodní dílo Kadaň nebo také Kadaňský stupeň, která se nachází přímo pod areálem kláštera. Jedná se o přehradní nádrž na řece Ohři, vybudovanou v období červenec 1966 až prosinec 1971. Důvodem její výstavby bylo snížení objemu vodní nádrže Nechranická přehrada.

Toto vodní dílo má betonovou hráz dlouhou více než 104 metrů, širokou téměř 5 metrů a 18,4 metru vysokou. Za ní pak vzniká jezero (i když v tomto případě se jedná spíše o rozšířené a prohloubené říční koryto) o celkové ploše 67,2 ha, s maximálním objemem zadržené vody 2,75 milionu m3. Tato voda slouží zejména pro tepelné elektrárny Prunéřov I. a Prunéřov II. Součástí stavby je i malá vodní elektrárna s jednou přímoproudou Kaplanovou turbínou (průměr oběžného kola 2,36 m) a maximálním výkonem 2,34 MW. Stavba je technicky zajímavá i proto, že ze vzdutí nádrže je možno přečerpávat vodu až do povodí řeky Bíliny, kde je po většinu roku této tekutiny nedostatek. Tím se technicky posiluje „zásobárna“ vody pro průmysl a energetiku Podkrušnohoří. Samotná nádrž umožňuje rovněž rekreační využití, zejména sportovní rybolov.

Počasí je nádherné, a tak si můžeme dopřát procházku po nábřeží Maxipsa Fíka podél řeky Ohře až do centra Kadaně.

Proč si Kadaň přisvojila Maxipsa Fíka? V blízké dnes již buldozery se zemí srovnané obci Ahníkov se narodil spisovatel a scénárista Rudolf Čechura, který napsal scénář k pohádkové postavičce přerostlého mluvícího inteligentního psa Maxipsa Fíka.  Narozeniny Maxipsa Fíka se v Kadani slaví také proto, že zde žil a účinkoval známý herec Josef Dvořák, který Fíka namluvil.

Prohlídka centra města nám potvrdila, že Kadaň je svými mnoha pamětihodnostmi jednou z nejkrásnějších městských aglomerací na celém toku Ohře. Město nás překvapuje nejen svými  památkami, ale i  celkovou upraveností.  Touláme se jeho uličkami a užíváme si poklidnou atmosféru slunečného dne.

 

 

Náměstí v Kadani

 

 

 

 

Ale čeká nás ještě další část dnešního programu, a tou je hrad Hasištějn.

Byl založen na počátku 14. stolení byl na úzkém ostrohu nad údolím Prunéřovského potoka v nadmořské výšce 627 m n. m.  Areálu vévodí vysoká vyhlídková věž, k vidění jsou zbytky interiérů hradu, malá a velká věž s vyhlídkou, kaple a sklepní prostory. Je jedním z nejstarších hradů severozápadních Čech, také rodištěm a sídlem významného aristokrata a humanisty Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic.

Prohlídka je bez průvodce, a tak se můžeme procházet rozsáhlou zříceninou každý podle libosti. Počasí nám přeje, výhledy jsou úchvatné.

Pohled na elektrárnu Prunéřov je zajímavým kontrastem středověkého hradu Hasištejn

 

 

 

 

 

 

 

Z hradu se potřebujeme dostat do obce Výsluní, kde na nás čeká autobus. Ovšem oproti předpokladu, že od hradu vede vždy cesta dolů, vede trasa nečekaně do kopce a navíc je dosti strmá. Docházíme do obce postupně, každý podle svých sil. Všichni vítáme možnost občerstvení v místní hospůdce.

Ubytování máme zajištěné v obci Kovářská,  v penzionu „Kovářská“, ve kterém nás vítá provozovatel pan Kovařík.  Po zabydlení v pěkných pokojích a výborné večeři má už každý možnost individuální volby večerního programu. Většina z nás vyráží na prvotní seznámení s okolím penzionu a obce.

Kovářská s více než tisíci obyvateli se nachází v nadmořské výšce okolo 800 m asi 8 km severovýchodně od Klínovce. Jak sám název obce napovídá, byla její historie dlouho spjata s železnou rudou. Již ve 14. století stálo na území dnešní Kovářské pět hamrů, mezi lety 1597 – 1598 zde nechali Lobkovicové postavit jednu z nejstarších vysokých pecí v Českých zemích. Těžba a zpracování železa bylo hlavní obživou obyvatel až do 19. století. Ekonomický „boom“ z druhé poloviny 19. století zasáhl i Kovářskou, velmi tomu napomohlo železniční spojení s Chomutovem slavnostně otevřené v roce 1872.  V roce 1930 žilo v obci více než 4000 obyvatel. Nemělo tomu tak být ale věčně – 2. světová válka a odsuny původního obyvatelstva udělaly své.

Díky krátké vzdálenosti od Klínovce je obec nyní oblíbeným cílem turistů.

Penzion Kovářská, v popředí provozovatel pan Kovařík

 

 

 

 

 

 

Na sobotu máme vždycky připravenou celodenní túru. Tentokrát nás autobus doveze na hraniční přechod s Německem v obci Loučná pod Klínovcem. Pěšky přejdeme do německého městečka Oberwiesenthal, což

 je lázeňské město a centrum zimních sportů ve spolkové zemi Sasko. S nadmořskou výškou 914 metrů je také nejvýše položeným městem Německa. Na konci roku 2015 zde bylo registrováno 2194 obyvatel.

Tady se dělíme na dvě skupiny. Jedna si důkladně prohlídne městečko, dopřeje si chutný oběd a vrací se zpátky do Kovářské.

Druhá skupina se vydává zdolat horu Fichtelberg, vypínající se nad Oberwiesenthalem. Stoupáme vzhůru pěšky, někteří dokonce přímo cestou pod lanovkou, je velmi teplý den.  Výstup je to náročný! Ale nahoře musíme konstatovat, že námaha stála za to!

Fichtelberg je s výškou 1214,6 m n. m. nejvyšší horou německé části Krušných hor, spolkové země Sasko i celé bývalé NDR. Na vrcholu stojí Fichtelberghaus s 31 metrů vysokou rozhlednou a meteorologickou stanicí. Na východní stranu hory vede z Oberwiesenthalu kabinková lanovka, nejstarší v Německu. Je v provozu už od roku 1924.

Kromě lanovky nahoru vede veřejná komunikace, jezdí sem dokonce i autobus. Ale k tomu bychom se my, zdatní turisté, nikdy neuchýlili. V den naší návštěvy je zde právě sraz desítek motorkářů s jejich silnými stroji. Ty zaujaly především mužskou část naší skupinky. Z vrcholu je rozhled 360 stupňů a lze se pokochat výhledy na německou část Krušnohoří i do českého vnitrozemí. Vychutnáváme si je – a dolů se nám ani nechce.

Zpátky do Čech přecházíme od přechodu v Loučné přes výrazný hřeben, na kterém objevujeme opravený zajímavý hřbitov. Cestu do Kovářské si ještě trochu prodloužíme. Opouštíme značenou turistickou trasu a jdeme  do čarokrásného údolí s nádhernou přírodou zaniklé osady  Königsmühle u obce Háj.

Po návratu na ubytování si obě skupiny vzájemně sdělují dojmy a zážitky z dnešního podařeného dne.

A protože máme sebou letos výbornou muzikantku Péťu s kytarou, strávíme při vínku a zpěvu radostný večer.

 

V neděli ráno poslední rozcvička s Álou, sbalení věcí, rozloučení s panem Kovaříkem, společná fotografie a odjezd.

Ovšem nejprve popojedeme jen kousek, do centra obce Kovářská. Tady máme domluvenu na devátou hodinu prohlídku zdejším muzeem letecké bitvy nad Krušnohořím. Asi málokdo z nás o této události do dnešního dne něco víc věděl, většina o ní ani neslyšela. Ale to se mělo díky nadšenému průvodci změnit.

Expozice muzea připomíná velkou leteckou bitvu za druhé světové války ze dne 11. září 1944. Slavnostně otevřeno bylo 13. září roku 1997 americkými a německými veterány bitvy. Jedinečná expozice nás seznámila s jednotkami, které se bitvy účastnily, s osudy letců a s technickým pozadím bitvy.

V muzeu jsme nalezli více než 500 exponátů z oblasti letectví 2. světové války. Jsou zde trosky letadel, historické fotografie, modely letadel, vyznamenání, uniformy a osobní věci letců a také vzpomínky pamětníků i žijících účastníků letecké bitvy.

Odjíždíme z Kovářské směrem k domovu a zastavujeme u vodní nádrže Přísečnice, což je přehradní nádrž v okrese Chomutov, v nadmořské výšce 732,8 metrů, na náhorní planině středních Krušných hor. Má plochu 362 hektarů, průměrná hloubka je okolo 50 metrů. Nejvyšší hloubka je 57,6 metrů.

Nádrž slouží k zásobování měst a obcí okresů ChomutovMostTeplice a Louny v podkrušnohorské pánvi pitnou vodou, k zajištění minimálního průtoku v toku Přísečnice (80 l/s), ke snížení povodňových průtoků v toku a jako částečná ochrana území pod hrází před povodněmi (Q100 = 69 m3/s).

Dalšími účely jsou energetické využití vodárenských odběrů malou vodní elektrárnou Hradiště a rybné hospodářství Přehradu napájí Přísečnický potok a přívodní štolou vedený potok Černá voda. Odtok z přehrady pokračuje na německé území a vlévá se do říčky Zschopau.

V zaplavené oblasti stávalo staré krušnohorské hornické město  Přísečnice, které bylo v letech 1973 až 1974 zbouráno. Kvůli zřízení 1. ochranného pásma musely být zbourány i obce DolinaKotlina a Rusová. Stavba 50 metrů vysoké sypané hráze začala v letech 1969 až 1970 a přehrada byla napuštěna v roce 1976. Projekt přehrady vypracoval Hydroprojekt Praha; provozovatelem je podnik Povodí Ohře v Chomutově.

Další zastávkou je obec Měděnec. Nachází se v oblasti Krušných hor s nádherným výhledem do podhůří a na Doupovské vrchy. Vznik obce byl úzce spojen s důlní činností, která na zdejším stejnojmenném pahorku probíhala pravděpodobně již od 10. století.  Těžily se zde hlavně stříbronosné měděné rudy. Od roku 1520 byl Měděnec městečkem s privilegiem svobodného výkupu stříbra. Jméno Měděnec dostalo městečko po nerostu, který se zasloužil o velký rozkvět celého regionu v dalších letech. V současné době má obec Měděnec cca 150 obyvatel.

V obci se nachází i řada zajímavých historických památek.  Čas k návštěvě všech pamětihodností ale už nemáme. Vybíráme si výstup na kopec Mědník, kde je na vrcholu rotundová kaple ze 17. století.

 

 

Daleký rozhled z vrchu Mědník do podhůří a na Doupovské vrchy:

 

 

 

Z obce Měděnec se vydáváme na poslední šestikilometrovou túrku. Kousek od obce nacházíme přírodní skalní útvar s plástevnatou strukturou krušnohorské ruly zvaný Sfingy.

 

 

Pokračujeme dál přes vesničku s milým názvem Údolíčko.

 

Naším konečným cílem je obec Perštejn. Cestou někteří bláhovci odbočí z pohodlné silničky a namáhavě vystoupají k hradu Perštejn (pozor, neplést s výrazně zajímavějším hradem Pernštejn na Českomoravské vrchovině), který leží na příkrém skalním ostrohu nad obcí Perštejn. A ze kterého již nezbylo téměř nic!

Sejdeme se pak všichni ve vyhlášené restauraci pivovaru Chalupník v obci Perštejn.

A tady si musíme přiznat, že všechno pěkné jednou končí a že nám nezbývá, než vyrazit směrem k domovu. Za tři dny jsme viděli mnoho přírodních krás, technických zajímavostí a historických památek. Sešla se jako vždy skvělá parta lidí, počasí se vydařilo. Co k tomu dodat?

Za rok se těším na shledanou!

 

Zapsala: Šárka Tichá, organizační garant akce

 

 

 

 

 

Vodohospodářské zaměření