Krušné hory 2016

Krušné hory –  zájezd vodohospodářů Kutná Hora ve dnech 3. 6. – 5. 6. 2016

Odjezd z Kutné Hory je stanoven na sedmou hodinu ranní a jede se přímo do Krušných hor, do města Boží Dar, nacházejícího se v Karlovarském kraji.

Mapička

Boží Dar s nadmořskou výškou 1028 je nejvýše položené město v ČR.  Podle oficiálních stránek města Boží Dar zde v současné době trvale žije 204 obyvatel, výměra i s přilehlými osadami je 3 792 ha. Založení města souvisí s těžbou cínu a stříbra. V současné době je to hojně navštěvované středisko zimních sportů, především pak sem jezdí lidé za lyžováním.  A není to jen lyžování, co přitahuje, jsou to i přírodní památky, jednou takovou je Božidarské rašeliniště, příroda sama o sobě  a mnohé další zajímavosti jako to, že zde žije Ježíšek a je tu Ježíškova cesta a Ježíškova pošta. 

V Božím Daru opouštíme po 215 km a zhruba třech a půl hodinách autobus a vydáváme se na prohlídku Božího Daru, zastavujeme se v informačním centru a pak honem rychle, vzhledem k stále se horšícímu počasí směřujeme k Božidarskému rašenilišti, abychom jeho prohlídku stihli ještě bez deště.

Naučná stezka Božídarské rašeliniště, dlouhá 3,2 km vede částí Národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště, které bylo dle Ramsarské úmluvy vyhlášeno mezinárodně významným mokřadem. Téměř celá naučná stezka vede po povalových chodnících, které zajišťují klid a bezpečí pro vzácné druhy živočichů a rostlin, pro které je tak přitažlivé. Na stezce Božídarské rašeliniště je rozmístěno 12 informačních tabulí, které popisují zdejší prostředí a zvláštnosti rašeliniště, historii těžby rašeliny v Krušnohoří … (Boží Dar, Horské louky, Geologie a přírodní poměry, Rýžování cínovce, Bříza zakrslá, těžba rašeliny, Živočichové, Rostliny, Profil rašeliništěm, Borovice kleč, Lesní porosty).

Rašeliniště bylo nádherné a jeho prohlídka by zasloužila více času, ale bohužel nás dostihl nepříjemný studený déšť. Byť vybaveni pláštěnkami a deštníky, přece jenom jsme pěkně promokli. A tak někteří spěchali do nejbližší restaurace na teplý čaj a oběd, někteří do zdejšího marketu pro suché oblečení. Byli i tací, kteří si to nasměrovali pěšky přímo do Horní Blatné, místa našeho ubytování.  Odpolední program začal prohlídkou Ježíškovy cesty a dále jsme pokračovali krásnou přírodou až k místní části Myslivny, bývalé vesnici.  V současné době se zde nachází vodní nádrž na pitnou vodu Myslivny.

Vodní nádrž Myslivny je nejvýše položená vodárenská nádrž v ČR a je vybudovaná na vodním toku Černý potok, nachází se na území obce Boží Dar, kraj Karlovarský. Účelem vodního díla je akumulace povrchových vod pro zásobování oblasti Jáchymov – Ostrov pitnou vodou a zajištění minimálního průtoku v potoce nad nádrží. Odběr  činí 31l/s, MZP je 7 l/s. 

přHráz vodního díla je přímá, sypaná s vnitřním jílovým těsněním na návodní straně hráze. Koruna háze je v úrovni 959 m n. m., výška hráze je 5, 57 m. Postavená byla v letech 1956 – 58. Do provozu byla uvedena v roce 1959. Jedná se o nejproblematičtější vodárenskou nádrž ve správě Povodí Ohře z hlediska kvality vody. Dlouhodobě jsou hlavním problémem v hodnocení upravitelnosti vody zvýšené hodnoty Mn, Fe celk, CHSK-Mn. Všechny uvedené ukazatele jsou ovlivněny huminovými látkami pocházejícími z přirozeného přírodního prostředí. To je dáno polohou v blízkosti rašelinišť a poměrně malým objemem, takže i menší znečištění na přítoku se projeví na kvalitě vody v celé nádrži. Kvalitu vody v nádrži ovlivňují negativně rovněž koliformní bakterie, indikující antropogenní znečištění z povodí (odpadní vody). Vodní dílo Myslivny má stanovené ochranné pásmo a tudíž není volně přístupné.

Tak tedy jen z dálky jsme si mohli prohlédnou toto bezesporu zajímavé vodní dílo, jeho hráz, bezpečnostní přeliv a kamenné koryto vodního toku Černý potok pod hrází. přehrU nádrže už čekal autobus, ale vzhledem k tomu, že danou lokalitou prochází Blatenský příkop, zašli jsme se podívat alespoň na jeho část. Ostatně Blatenský příkop uvidíme i následující den.

Blatenský příkop, vybudovaný v 16. stol. v délce 11,65 km pro přivedení vody z Božího Daru do Horní Blatné.

Pan Vrána v Horní Blatné nás netrpělivě vyhlíží s připravenou večeří, nezbývá než nasednout do autobusu a vydat se na toužebně očekávané jídlo. Následuje večeře, ubytování a podvečerní procházka zajímavým městem Horní Blatnou, která se pro následující dva dny stala  místem  našeho nočního odpočinku.

Horní Blatná je zajímavé městečko založené v roce 1532 při cínových a stříbrných dolech, od roku 1548 horní město s tím, že hornická činnost byla ukončena v 19. století. Náměstí dominuje renesační kostel sv. Vavřince z r. 1593, barokně přestavěn v r. 1754. U kostela se nachází barokní sochy. V městečku se mimo jiné nachází i Muzeum cínu a město je východiskem na Blatenský vrch.

Následující den, tj. 4. 6. 2016 začíná rozcvičkou na náměstí, kde jinde? Následuje snídaně u pana Vrány a pak již vyrážíme na celodenní túru.  Cestou se ještě zastavujeme v místním muzeu Muzeu cínu.

IMG_6414

Muzeum sídlí ve zděném domě s klenbovými stropy v přízemí a  kazetovým stropem nad schodištěm, v památkově chráněném měšťanském domě s hrázděným patrem, pocházejícím z poloviny 18. století. Expozici tvoří historie města Horní Blatná a historie těžby a zpracování cínu ve městě a okolí. Součástí výstavy jsou i cínové výrobky, minerály z okolí a velké modely města a rozhledny na Blatenském vrchu. Jsou zde vystaveny i dokumenty vztahující se k místnímu rodákovi Hansi sophovi.

Přímo naproti muzea je výrobna formiček na cukroví, vykrajovátek a souvisejících blbinek, ale bohužel mají zavřeno a nikoho se nám nepodařilo sehnat, kdo by nám otevřel, alespoň obchod. Třeba příště. A tak vyrážíme na naplánovanou trasu cca 18 km dlouhou, která vede kolem Vlčích jam

vlčí

a kolem Ledové jámy

ledová

až dorážíme na Blatenský vrch (1043 m n.m.), kde je starodávná rozhledna. Vyběhneme si těch pár schodů nahoru, ale rozhled tentokrát nic moc.  Opar.  A tak si můžeme jen vytvářet představy jak to vypadá za krásného jasného počasí s dobrou viditelností  po které prahne každý vlastník fotoaparátu.

Rozhledna , nejstarší stavba na Blatenském vrchu pochází z roku 1913 a za svůj vznik vděčí Spolku pro zimní sporty působícímu tehdy v nedalekém městečku Horní Blatná, jehož členové měli velké ambice přeměnit okolí na centrum turistiky a sportu. Architekt Karel Matusch vypracoval projekt hotelu s rozhlednou, spojujícího v sobě možnosti ubytování, stravování a vyhlídky do kraje. Stavba horské chaty s rozhlednou byla zahájena v létě roku 1912 a první návštěvníky uvítaly 5. července 1913, ještě před zahájením zimní sezóny. Při této příležitosti byla rozhledna hotelu slavnostně pokřtěna jménem rakouské arcivévodkyně Zity. V poválečném období připadl objekt vojákům a Ti jej zanechali v takovém stavu, že musela být chata zbourána a zůstala samotná rozhledna. O ní se již řadu let dob po jejich odchodu byla stavba hotelu v takovém stavu, že musela být zbourána. Zůstala pouze rozhledna o kterou se starají místní ochránci přírody.

Scházíme dolů, na nejvyšším bodu dnešního dne ještě dáme svačinku, doplníme tekutiny,

IMG_6454

cukry a už jdeme dál, někdo jde přímo k místní části Bludná, někdo si zajde o něco dál, to aby si prošel alespoň část Blatenského příkopu.

A stojí to za to a co teprve ty umělecké fotky, pořízené ze zrcadlící se hladiny vody v Blatenském potoce.

IMG_6474

Blatenský příkop dříve přiváděl z potoka Černá vodu nutnou k praní získané rudniny i pro pohon strojů. Je téměř 12 km dlouhý, zachovalý a místy zavodněný. Nachází se v nadmořské výšce 975 – 945 metrů. Jeho zpevněné, z části mezi náspy vedené koryto je až 2 metry široké. Je dílem stavitele Stephana Lenka z let 1540 až 1544 a ještě někdy během 16. století se stal výhradním majetkem města Horní Blatná, které roku 1570 získalo od císaře Maxmiliána II. dědičné právo z něj vybírat vodní poplatky. Až do roku 1945 byl opravován a udržován mj. i z protipožárních důvodů. Poté byl ponechán svému osudu. Mezi lety 1995 a 2001 došlo k obnově zaneseného a poničeného příkopu dle dokumentace z rekonstrukce roku 1929 a to za účelem odvedení nekvalitní vody z Božídarských rašelinišť mimo vodní nádrž Myslivny sloužící jako zdroj pitné vody.

Blatenský příkop svému účelu  začal sloužit o čtyřicet let dříve, než byla na druhém konci Čech zahájena stavba rybníka Rožmberk a o celých 278 let dříve, než byl dobudován známý Schwarzenberský plavební kanál na Šumavě. Na šestnácté století disponoval poměrně impozantní délkou toku 12 km a průměrnou šířkou téměř dva metry.

příkov

Z místní části Bludná, kde se naše cesty opět spojují jdeme dál a snad nikdo nebyl, kdo by se nezastavil v romantickém místě s romantickou stavbou a zevlujícím psem, v Občerstvení u Červené jámy.

čer

IMG_6519I toto místo má svoji historii. Jak jinak než hornickou. No a naše cesty se opět dělí. Část výpravy jde přímo do Abertam, někdo to ještě vezme přes Hřebečnou s předtuchou nádherných výhledů do kraje. A taky že ano.

Hřebečná byla založena jako hornická osada na bohatém cínovém ložisku. První   zprávy jsou z roku 1545, kdy byly známy rudní žíly na tzv. Předním Hengstu, (Červená jáma) a započaly práce na zadním Hengstu, (důl Mauritius). Cín se těžil z hloubky 60 – 100 m. Cín zde vynikal kvalitou a kovnatostí. V 16 st. se v průměru těžilo 50 tun cínu. Po třicetileté válce se těžba cínu již nikdy neobnovila.

Z Hřebečné to je již na dohled do kopcovitého městečka Abertam.

Abertamy leží v Krušných horách 25 km severně od Karlových Varů v nadmořské výšce 840 – 1000 m n. m., v současné době mají1240 obyvatel, věkový průměr 37 let. Město bylo založeno horníky, kteří hledali stříbro pro mincovnu hraběte Šlika, první zmínka o obci je z roku 1529. Těžba stříbra upadla během Třicetileté války, po ní zůstalo pouze místy dolování cínu, ze kterého se vyrábělo kuchyňské i mešní nádobí. Hledači stříbra často při svém kutání naráželi na černý, lesklý kámen, který jim vždy naznačil, že stříbrná žíla končí. Teprve výzkumy   Marie Curie – Sklodowské našly v tomto kameni a rudách jej obsahujících vzácné prvky, které daly kraji éru Jáchymovských uranových dolů po 2. světové válce. Po třicetileté válce nastala v Abertamech a okolí veliká bída. V 19 století byla v obci zavedena výroba kožených rukavic. Hlavní surovinou byly kozí kožky, kterých bývalo v každém domě dost. Připomeňme i Abertamský kozí sýr z kozího mléka, dochucovaný různými bylinkami. Zajímavostí je kostel Čtrnácti svatých pomocníků z roku 1534,  přestavěná   1736 do barokního stylu. Začátkem  20. století se zde těžila i rašeliny..

Zastávka v místní hospůdce, polévka, pivo, káva (alžírská) a jde se dál. Následující část jdeme podél silnice

IMG_6561až do obce Pernink. Procházíme obcí, míjíme zajímavé stavby, lesopark (zde se nachází mimo jiné i křížová cesta se 13 zastaveními v podobě javorů klen, které jsou typické pro Krušnohoří – odolné stromy, které se na podzim červeně barví), památný strom Jilm horský

IMG_6566v jehož těsném sousedství se opravuje historická kašna, která bude dokončena k 500-tému výročí založení města.

Současná obec s 1381 obyv. je bývalým královským horním městem, které však v průběhu let práva i statut města ztratilo.

Z Perninku po „žluté“ krásně kvetoucími loukami,, nechyběl tady ani pro Krušné hory tak typický koprník štětinolistý,

bylina

rozbahněnou cestou

IMG_6567a s nečekaným deštěm, nečekané intenzity se vracíme do Horní Blatné. Čekání na večeři si někteří mohou pod vedením Aly zpříjemnit  krátkou  příjemnou rozcvičkou na náměstí před kostelem. Odměnou je prohlídka nečekaně otevřeného  kostela. Po dobré večeři u pana Vrány  následuje procházka po městě,  která mnohé dovedla na místní již něco pamatující hřbitov s dominantní kaplí.

No a je tu neděle 5. 6. 2016, poslední den v Krušných horách. Rozcvička na náměstí pod vedením Aly, balení, snídaně u pana Vrány a odjezd.  Máme málo času, a tak místo abychom si na Plešivec vyběhli, necháme se tam vyvést autobusem . Alespoň těch pár schodů na rozhlednu vyjdeme.  Pár fotek a honem dolů, obhlédneme domácí zvířectvo, kozy, zajíce a  už jdeme, tentokrát pěšky dolů pod kopec, kde nás u nástupní stanice lanovky čeká autobus i s řidičem.

Plešivec je výrazný kupovitý vrchol s vyhlídkovou věží. Jedná se o čedičovou kupu s plochým vrcholem, zbytek lávového příkrovu. Kromě vrcholové plošiny je Plešivec porostlý smrkovým lesem. Rozhledna na vrcholu byla postavena již v roce 1895, o třináct let později k ní přibyl horský hotel. Z ochozu šestnáctimetrové dřevěné rozhledny je nádherný rozhled na okolní vrcholky Krušných hor, Slavkovský les, Doupovské hory, a také Dyleň v Českém lese. Je vidět nejvyšší hora Krušných hor Klínovec 1244 m i nejvyšší vrchol na německé straně Fichtelberg 1214 m, jako na dlani máte Jáchymov, Karlovy Vary a daleké okolí. Na osmibokou věž vede celkem 66 schodů.

Poslední zastávkou je Klínovec, nejvyšší hora, kopec Krušných hor (1244m n.m.). Ani zde si nenecháme ujít rozhlednu, obhlídka okolí, procházka po Klínovci a cesta pěšky přes občerstvovací zařízení do Božího Daru. Krátce před Božím Darem opět začíná poměrně hustě pršet, a tak Ti co spoléhali na sluníčko opět promokli. V Božím Daru znovu svítí slunce, a tak si alespoň tentokrát můžeme toto malebné horské městečko prohlédnout. V brzkých odpoledních hodinách odjíždíme do Kutné Hory. Víkend se vydařil. Díky Šárko za skvělý nápad jet do Krušných hor a za krásná místa, která jsi nám ukázala..